Během světové ekonomické krize si řada ekonomických analytiků a dalších podobných odborníků uřízla pěknou ostudu. Jejich prognózy byly realitou zcela postaveny na hlavu a při jejich následném porovnání si mohlo nemálo lidí říci, že dělat podobné, mnohdy takzvaně fenstrální prognózy (vznikají při pohledu z okna) by taky dokázala. Ale ono se to hezky rozumuje, když je po bitvě a generálem pak dokáže být, jak známo, i každý řadový frajtr.
Tato analytická „netrefení se“ by však měla vést k tomu, že si příslušní „střelci“ dají pozor a příště se už pustí jen do toho, k čemu mají data a více skutečných podkladů než jen své letité „zkušenosti“. S blížícími se volbami do Poslanecké sněmovny a tudíž i logicky obšírnějším psaním o nich mám obavy, že v české kotlině nedisponujeme jen „schopnými“ ekonomickými analytiky, ale i stejně zdatnými odborníky na volby a politiku – tedy politology.
Předně musím přiznat barvu a uvést, že tak trochu střílím do vlastních řad. I já jsem totiž vystudoval politologii a řada lidí, kteří v médiích pod tímto označením vystupují, jsou buď moji spolužáci nebo kantoři. O to více se divím, do jakých rozborů jsou někteří z nich ochotni se pustit a komentují něco, k čemu by se seriózní politolog vyjadřovat neměl. Protože to většinou neví a na fakultě se to neučilo. Za odborné stanovisko pak vydává jen svůj intuitivní odhad. Pak se ale nedivme, že si z označení „politolog“ řada lidí dělá posměšky a nebere jej vážně.
Na prognózách je hezké to, že když se člověku nepovedou, tak mu za ně nic vážného nehrozí. Maximálně jen to, že bude považován za blba. Nejhorší ale na tom je, že řada výroků politologů může ovlivnit mnoho lidí, kteří se nechtějí namáhat, aby si sehnali informaci a věří tomu, co si přečtou.
Příklady komentáře k výzkumům veřejného mínění (které ze své povahy nikdy nebudou a ani nemohou být reprezentativní) nebo to, zda při televizních debatách byl lepší ten nebo onen. Koho to zajímá? Na to snad má přijít člověk sám, nebo je opravdu taková prázdná hlava, která si to nechá vysvětlit od politologa? Ostatně nezapomeňme, že i politolog je jen člověk, který má své politické preference a kdo zaručí, že je neprojevuje ve svých komentářích?
Od tuzemských politologů bych nyní čekal úplně něco jiného a hlavně to, v čem by byli více prospěšní lidem a mohli využít to, co se ve škole naučili. Například vysvětlit lidem, že v řadě krajů nestačí stranám ani 8 procent na to, aby získaly křeslo. Že mohou na kandidátkách kroužkovat a podobně. Prostě praktické rady.
Jinak jsem přesvědčen, že čas pro politology přijde až po volbách, až budou analyzovat skutečné výsledky. Ty se totiž – jak známo z minulosti – mohou v mnoha ohledech od průzkumů lišit. A tehdy vyřčené komentáře mohou úlohu těchto odborníků ponížit na roveň, kam se dostali jejich někteří ekonomičtí kolegové.
